Dětská masturbace

Synovi bylo kolem 2,5 roku, když jsem si všimla, jak kdyby masturboval. Vzal si plastovou lodičku, dal si ji mezi nožičky, lehl si na ni a dělal …. známé pohyby. Někdy se u toho přikryl peřinou nebo stahoval kalhoty. Když jsem se ho ptala co dělá a stahovala jsem z něj peřinu, tak se mu to nelíbilo. Byla jsem z toho hin. Hlavně jsem nevěděla kde to viděl, kde k tomu přišel. Jelikož s bývalým přítelem nežijeme už od jeho 9. měsíců a stejně, když jsme se ještě spolu milovali, bylo to v jiné místnosti než spal syn. Ani v televizi a časopisech nic takového vidět nemohl. Vrtalo mi to hlavou. Někdy to dělal i při návštěvě příbuzných a to mi nebylo zrovna příjemně. Prý se mám zeptat na toto dětského doktora. Jenže to mi bylo dost trapné, hlavně pro to, že i kdybych se obhajovala sebe víc, on by si o mě mohl myslet svoje. Vždyť malé dítě by přece nemohlo dělat něco, co nemohlo někde odkoukat. Ještě by si mohl myslet, že masturbaci odkoukal ode mně. Což je další prekérní situace. Takže jsem se doktora nezeptala. Nyní už to syn dělat přestal, už jsem to u něj dlouho nepozorovala. Ovšem asi je to jen přechodná pauza. Velice mě upokojil pořad SAMA DOMA, kde vystupoval pan doktor Petr Weis – sexuolog a probíralo se téma dětské masturbace. Kde doslova pan doktor říká: “Masturbace je naprosto normální věc a už u 2měsíčních holčiček byly pozorovány příznaky masturbace, kdy mačkají k sobě stehýnka, pak zčervenají a zrychlí se jim dýchání. Je potřeba pouze dětem říct, že stejně jako se nevrtáme na veřejnosti v nose, tak úplně stejně nemasturbujeme na veřejnosti. Jinak je vše v pořádku.”  Také tam četli dotazy maminek se stejným či podobným problémem. Toto mě velice uklidnilo a už to dál neřeším. Vlastně proč bych se za to měla cítit nějak trapně. Je to stejně pudová záležitost, jako třeba hlad. Není to nic nenormálního a odsuzujícího. Sex a masturbace je normální lidská i zvířecí biologická potřeba, stejně jako dýchání, stejně jako přijímání potravy a vyměšování. Nemělo by to pro nás být nepříjemné a tabu a já dokážu mluvit o sexu s kýmkoli otevřeně, přesto jsem odmítla jít k dětskému lékaři a zeptat se ho, copak to ten můj rošťák dělá. Jsem hloupá, vždyť je to banalita.