Cesta do školky

Naše ranní lednové cesty do školky jsou zajímavé a hlavně zvučné. Pokud je pěkné počasí, cestou nás vyprovází nejoblíbenější písnička kterou Kubík zpívá – Půlnoční od Neckáře. Zpívá ji každé ráno. A stejně jak je krásné zjara poslouchat zpěv ptáčků, tak je nádhera poslouchat po cestě zpěv mého malého slavíčka. Jindy ale krásný zpěv střídá výskot a kňákání – to když sněží a fouká Kubíkovi rovnou do tváře a očí. Řeším to kšiltovkou, kterou mu dám pod kulicha. Aspoň trošku zabráním vločkám, padat Kubíkovi do očí. Před pusu a tváře mu omotám “šálanku”. Musím ho v takovém hnusném počasí doslova vláčet za ruku, jelikož jen by stál a řval. Choulostivej, prostě chlap. Ti kdyby měli rodit, nevim, nevim, fajnovky!