Jak syn rostl, tak jsme potřebovali mnohem víc bryndáčků. Už nestačily jen plenky přehozené přes hrudníček, byl potřeba pořádný bryndák. Ty se ale časem sepraly a některé byly už při jejich nákupu tak malé, že to, co mělo zůstat na bryndáčku, bylo všude, jen ne na něm. Jednou jsem se naštvala, když jsem opět vyřazovala onošené nebo menší mikiny svého chlapečka. Vzala jsem jednu, ustřihla jí rukávy a na obou bocích jsem ji rozstřihla. Tak jsem zbývající torzo mikiny mohla snadno převléknout synovi přes hlavičku před jídlem a to pak sloužilo jako pořádný pohodlný bryndák. Nevadily šňůrky, které by mohly dítě i uškrtit. Pohodlná manžeta kolem krku se přetáhla, bryndáček se stejně pohodlně stáhl, navíc se netočil, nikam neujížděl a syn ho měl až do pasu. Toto se nám osvědčilo. Některé jsem olemovala, jiné jsem používala rovnou, bez lemování. A co bylo nejdůležitější, když jsem měla hodně věcí na vyřazení, mohla jsem ušmudlané „bryndáky“ někdy i rovnou vyhazovat. Takto jsem využila vše beze zbytku, jen tenká trička a věci s velikým výstřihem jsem nepoužívala.
Mohu doporučit! Pegonela