Boj o alimenty II.

Průměrná výše alimentů v ČR je 1.600 Kč na dítě za měsíc. Český statistický úřad přitom vyčíslil náklady na dítě zhruba na 7.000 Kč měsíčně – ikdyž to samozřejmě závisí na věku dítěte. Soudci mají dnes k dispozici doporučující tabulku výše výživného, kterou zavedla ministrině spravedlnosti Daniela Kovářová. Soudci se jí řidit mohou a nemusí. Žádné dno a strop pro alimenty v ČR neexistuje. Po tom, co jsem si z tabulky zpočítala doporučenou výši výživného na svého 3. letého syna ( děti 0-5 let = 11-15% podíl z čistého příjmu) je částka jen asi o 200 Kč vyšší než jakou na něj otec platí nyní. Takže děs a bída. Opět žádná výrazná pomoc a dovolání pro matku samoživitelku.

V některých zemích (i na Slovensku) existuje tvz. institut náhradního výživného, kde vyplácení zastřešuje stát a neplatící rodič pak dluží peníze státu, nikoli svému ex. A stát si svoje dlužníky samozřejmě hlídá mnohem účiněji. Čeští politici bohužel takový institut zatím nechtějí. Dnešní zákony o rodině házejí samoživitelům klacky pod nohy. Např. je tu situace, kdy otec dětí jde do vězení. Podle zákonů a soudů mu žádné dlužné výživné za dobu pobytu za mřížemi nevzniká. Jenže děti mají stále nějaké potřeby. Jejich bezradné matky je musí živit, šatit a poskytovat jim vše přiměřeně jejich věku. Otec si užívá vězeňské dovolenky s nohama nahoře, přičemž za to, že ho zavřeli si může sám a pečující matky jsou zoufalé.

Novinka z oblasti neplacení výživného je možné odnětí svobody. Pokud vám otec neplatí výživné za dobu více jak 4 měsíce, půjde do vězení. Ovšem i tento dost děravý zákon se dá snadno obejít. Stačí, aby “vyčůraný” tatínek občas pustil nějaký ten chlup, i když nepravidelně a ve směšné výši a je z toho venku. Znám maminku, které bývalý dluží na děti už více jak 300.000 Kč za dobu 3 let ovšem od rozvodu nepracuje. Jednou za 4 měsíce pošle na děti 100 Kč takže je v tomto státě nepostižitelný. Věřili byste tomu??Opravdu důvtipný systém a páni poslanci opět tímto jejich výtvorem dokázali obyčejným občanům, jaká je výše jejich inteligence. Zatím nikdo není schopný zajistit pro děti z neúplných rodin, aby pravidelně dostávaly přiměřenou výši alimentů. Že často nemají co jíst a za co nakoupit školní pomůdky, nikoho nezajímá.

Žena obvykle určí výši výživného tak, že spočítá náklady dítěte a vydělí je dvěma a půlku vyžaduje po otci. Ale POZOR!!! Vyživovací povinnost lze plnit nejenom finančně, ale i osobní péčí. Obětujete čas, vaříte, peret, děláte s dítětem úkoly,….Pokud nemáte ochotnou babičku či ostatní členy úzké rodiny, jste na dítě úplně sama 24 hodin denně, 365 dní v roce. To je velice náročné.  Nemáte vlastně téměř žádné osobní volno, jste v jednom kole a zajít si s kamarádkami po práci někam na kávu je nemožné. Většina žen má alimenty malé, protože neoceňují svoji péči a čas. Jistě to vše dělají z lásky k dítěti, ovšem ve vztahu k otci dítěte se to vyčíslit musí. A soud by to měl zohlednit a vy mu to musíte říct. Zákon říká, že výživné můžete konpenzovat svoji péčí.

V každém případě o alimenty bojujte. O každou korunu. Můžete přeci i část z toho dítěti spořit. Vím, ale z vlastní zkušenosti, že bývalý muž vám dokáže udělat pořádné peklo ze života, pokud z jeho pohledu budete příliš náročná, ale já bojuji. I kdybych vydělávala tolik, že bychom nevěli co s penězi, od svého ex bych peníze požadovala a to v přiměřeně vysoké výši. Ať taky pocítí závazek. On může jít kam chce a kdy chce, najít si jakékoli zaměstnání, ale já ne. Já musím vše kloubit s péčí o dítě. Pro mě je mateřství nejen to nádherné, ale taky je to přítěž a zátěž. Starosti a v jistém slova smyslu koula na noze, která vás omezuje ve všem. Pro otce dítěte to tak není. On si zpívá. Proto bojuji za každou korunu pro naše dítě. Dítě má právo žít na úrovni svých rodičů. I kdyby se otec dětí vymlouval, že už je zadlužený, vás to nemusí zajímat. Alimenty mají přednost před ostatními dluhy a při exekuci je možné sáhnout i na prostředky, které by v jiných případech byly nepostižitelné. Snažme se ať pro děti máme vždy všechno, co budou potřebovat. Nechci jednou vysvětlovat synovi proč nemůže jet na lyžařský výcvik se třídou na hory, či proč se mu smějí, že má prehistorický tip mobilu. Ať má vše co ostatní, tedy v rozumných mezích. I když je to boj s větrnými mlýny, které v tomto případě nepředstavují jen laxní a hladový otcové ale bohužel i stát s děravými, nelogickými zákony. A ikdyž máme maximální odhodlání, přeci jen s těmito přesilami nemáme my ženy moc velikou šanci uspět, ale bojovat musíme.