Batolecí věk

článek od kamarádky, která má dva malé chlapečky a rodila ve svých 20 let.

Batolecí věk: Od prvních do třetích narozenin

1. Motorika a intelekt. Batole se rychle rozvíjí pohybově a působí mu to obrovskou radost. Miluje hry s písekem, vodou apod., také hry, jimiž napodobuje dospělé, brzy i prosté symbolické hry, při kterých ono samo je někým jiným (princeznou, koněm atd.) a věci se “proměňují” (kostka může být stejně dobře koláčem i lokomotivou). Rozumový vývoj batolete přechází podobně jako hra od stadia senzoricko-motorického, kdy materiálem našeho myšlení je to, co vidíme a hmatáme, k myšlení symbolickému, tj. myšlení pomocí představ, a dokonce i pojmů. Vývoj řeči se prudce rozbíhá. Dítě se “odrazí” od obrazných slov (pes jako “haf-haf”, auto jako “tú-tú”), pak pochopí, že slova jsou domluvené symboly (znaky) a pochytí zhruba dvě nová za den. Ve dvou letech již skloňuje, časuje, sestaví větu z několika slov a zvládá krátké říkánky. Mnoho záleží na tom, aby ta první slova pocházela z ušlechtilé vrstvy řeči a aby první říkánky “udaly tón” celé následující výchově — rozumové, citové, charakterové i spirituální. Vlastní Já se nyní stává důležitým předmětem. Batole už pozná samo sebe v zrcadle, dovede se pochválit, a naopak bývá zklamáno vlastním nezdarem, záleží mu na tom, aby projevilo svou samostatnost (“Já sám!”) — a začne o sobě mluvit v první osobě. To znamená mnoho i pro vývoj osobnosti.

2. Socializace v batolecím věku.

Dítě si postupně začíná hrát nejen samo, případně vedle jiných dětí, ale i společně s jinými dětmi. Jeho zvýšená pohyblivost vede zároveň k tomu, že je schopno mnoho věcí zničit a ublížit jak jiným dětem (a zvířatům), tak i sobě. Nevystačíme už — jako u kojence — s občasným, a to ještě napůl mazlivým: “Ne-ne!” Do života vstupuje řád s celou soustavou různých “Musíš!” a “Nesmíš!”. Objevuje se i trest. Batolecí vzdor (tzv. první negativistické stadium) je velkým problémem batolecí socializace. Současně s nástupem řádu do jeho života dítě objeví význam a rozkoš uvědomělého “Chci” a “Nechci” (Já nechci!). Miluje exprimentování ve vztazích s dospělými, i milované mamince dovede dát někdy najevo: “Nechci tě!” Objevuje se samoúčelný vzdor kvůli vzdoru. Jak chybují rodiče při zvládání vzdoru? První chyba spočívá v tom, že dítě rozmazlujeme přílišným ustupováním, druhá v tom, že surovým bitím spolu se vzdorem lámeme i dětskou touhu po svobodě. Dítě má prožít střetnutí s vůlí vychovatele, kterému se musí podřídit, ale jenž zároveň dokáže dát najevo porozumění pro to, co dítě prožívá, o co se snaží. Proti batolecí svévoli má výchova mocného spojence ve schopnosti dítěte cítit zahanbení, zastydět se. Kojenec dokázal mít nanejvýš strach z trestu. Nyní dostává jeho svévole novou, jemnější a často účinnější “brzdu”.

3. Vývojový úkol

Svoboda v řádu. Batole se má naučit milovat zároveň svoji svobodu i řád, v jehož rámci tato svoboda platí. V tomto věku snadno najde zalíbení v učení se, co se má a co se nemá. Pochopí řád, který platí pro všechny včetně rodičů, jako spolehlivou oporu pro své jednání a prožívání. Při výchově je třeba se vyhnout dvěma úskalím, která jsme uvedli v souvislosti se vzdorem a jeho zvládáním: na jedné straně hrozí, že dítě řád odmítne a naučí se poslouchat jen ze strachu nebo pro svůj prospěch, na druhé straně hrozí, že zlomíme vůli ke svobodě a že dítě na dlouho, možná na celý život, oloupíme o radost z řádu i ze svobody.