Až se Vás dítě zeptá, k čemu má nos…

Díky dětem a jejich všetečným otázkám se máma leccos naučí. Ono jí často ani nic jiného nezbývá, když se děti dožadují vysvětlení něčeho, co ona sice matně tuší, ale „vědecky“ vysvětlit nedokáže. Jak byste například malému mudrlantovi objasnila souvislost mezi prochladnutím a spuštěním rýmy? Proto je tady pro vás malá exkurze do nosu a horních dýchacích cest. Odpovědět pak zvídavému potomkovi bude hračka.

Co o nosu možná nevíte …

Dýchání nosem patří mezi základní schopnost každého člověka, je to vrozený reflex. Malá miminka dokonce ani neumějí dýchat ústy, protože jejich jazýček je těsně přiložen k patru. Neprůchodnost nosu je tedy pro kojence nejen nepříjemná, ale může být i život ohrožující. Také v pozdějším věku je však volný nos pro celý organismus velmi důležitý. Jak to v něm vlastně všechno funguje?

Nos má několik důležitých úkolů. Kontroluje vdechovaný vzduch, ohřívá, zvlhčuje a čistí jej. Pro  tyto činnosti je vybaven řadou mechanismů, které se uplatňují při každém nádechu i výdechu. Jejich společným cílem je zajistit, aby byl vzduch vstupující do plic zbaven částeček nečistot, měl teplotu 37 °C a relativní vlhkost 100%.

Stěny uvnitř nosu, přilehlých dutin, průdušnice, průdušek i průdušinek jsou vystlány sliznicí (tzv. epitelem). Tento epitel je jako koberečkem pokryt jemnými řasinkami. V nich se zachytávají prachové a pylové částice a další nečistoty včetně virů a bakterií. Řasinky zároveň vylučují hlen, který zachycené nečistoty obaluje. Neustálým kmitáním pak řasinky hlen spolu s nečistotami transportují směrem ven, kde ho spolkneme, vykašleme nebo vysmrkáme.

Také žasnete nad tím, jaké věci se vám odehrávají přímo pod nosem?

Naše nosní sliznice se každý den potýká kromě nejrůznějších nečistot, bacilů a prachu také s nadměrnými koncentracemi škodlivin ve vzduchu (zejména oxidů síry, dusíku, aromatických uhlovodanů, ale i ozonu), suchým ovzduším v našich obydlích i s klimatizací v autech, kancelářích a nákupních centrech. To vše ji nadměrně zatěžuje a vysouší. Řasinky v suchém prostředí přestávají kmitat a to usnadňuje průnik bakterií a virů. Nefunkční sliznice se stane vhodným místem pro jejich přemnožení. Nadměrná zátěž nosní sliznice přispívá rovněž ke vzniku alergických onemocnění ,  zejména u dětí, kdy se vyvíjejí všechny důležité orgány.

Pomozte nosu, aby vám pomáhal

Je to docela jednoduché – stačí zvlhčovat vdechovaný vzduch. Pořiďte si domů vlhkoměr a sledujte úroveň vzdušné vlhkosti. Za ideální se v uzavřené místnosti při teplotě asi 20°C považuje vlhkost vzduchu 45 až 65%. Při relativní vlhkosti vzduchu pod 40% vysychají sliznice dýchacích cest a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka před vnikáním mikroorganismů a alergenů. Příliš vysoká vlhkost je pro změnu ideálním prostředím pro růst plísní a rozmnožování roztočů.

Pokud máte doma suchý vzduch, snažte se ho zvlhčit. Kromě tak banálních postupů, jako je domácí sušení prádla a pěstování pokojových květin, můžete využít i sofistikovanější metody a pořídit si zvlhčovač vzduchu (volit můžete mezi parním, ultrazvukovým a tzv. studeným). Moderní a velmi praktická je také nasální (nosní) aplikace vodného roztoku minerálních solí. K tomuto účelu se užívá  mořská voda v různém ředění – od izotonických po hypertonické roztoky prodávané ve spreji či s rozprašovačem. Důležité je stříknout roztok do nosu několikrát během dne – v podstatě kdykoliv, kdy si na to vzpomenete. Oproti běžně používaných nosních kapek s účinnými léčivými látkami nehrozí u slané vody poškození nosní sliznice ani při dlouhodobém užívání.