Zdravím vás všechny,
jsem ze 7 dětí, když moje mamka čekala sedmé (poslední) dítko vědělo se, že bude mít holčičku jménem Darina. Když šla jednou na ultrazvuk, tak jí pan doktor řekl, že má rizikový těhotenství, a že nesmí nic dělat, pouze odpočívat. Jenže to mamka neuměla pořád něco musela dělat. Když čekala Darinku nerodila na termín, přenášela 1 měsíc, poté jí to muselo vyvolávat. 23.5.2007 se konečně narodila malá, krásná holčička jménem Darinka, byla zdravá a v pořádku (taktéž i mamka). Darinka rostla jako z vody a byla den ode dne krásnější. Strašně rychle se učila, neboť měla kolem sebe hodně lidí. Když Darince bylo 7 měsíců už to bylo o něco horší. Malá Darinka dostala afektový záchvat – když brečela přestala dýchat. Poprvé jsme nevěděli co máme dělat, nic jiného než jí obrátit hlavou dolu a mezi lopatkama jí udeřit, aby se nadechla nás nenapadlo. Nakonec se nadechla a vše bylo zase v pořádku. Jenže záchvaty trvaly dál. Podruhé, když se to stalo jsme museli volat rychlou zdravotnickou službu – Darinka nedýchala, měla křeče… Prostě hrůza. Sanitka jí odvezla do nemocnice v Hradci Králové, kde jí měli dělat testy. Byla na všech vyšetřeních. Nic nezjistili. A záchvatů stále přibývalo. Jednoho dne jsme si už řekli dost a objednali jsme se na neurologii do Jablonce nad Nisou. K panu doktoru jezdí doteď. A stále se neví, proč má tyto záchvaty.
Ahojte, naší dceři jsou dva roky a přesně tohle se ji stává.Byli jsme na neurologii a vše je v pořádku, ale pro mě je to děs.Nemůžu se s tím srovnat. Stále věřím že ji to co nevidět přejde…..
Ahojky,
nic si z toho nedělejte…hodně dětí trpí na afektové záchvaty od narození a končí to tak třetím rokem…pokud by to mely i po třetím roce,tak by se čekalo do pěti let a pokud by stále byly tak pak na neurologické vyšetření…potom by už to nebylo normální.Trvá to vždy jen pár sekund a pokaždé se stejně nadechnou,když jim trochu pomůžem. Musíme jen dávat pozor,aby nemělo zapadnutý jazyk….to už by pak bylo horší. Většinou takové děti jsou rozmazlené,v době afektového záchvatu musí dostat šok,aby se nadechly…to znamená dostat na holý zadek nebo pod studenou vodu.
Mně to dělaly obě moje děti. Starší syn od dvouch měsíců do třech let,když se bouchl a nebo jen tak,když mu něco chybělo a začal plakat. A mladší syn to dělal od 7 měsíců,je mu 14 měsíců a asi dva měsíce se to zatím nestalo…ten to dělal,jen když se bouchl. Vždy jsem si namočila ruku pod studenou vodu a cákla jsem jim do obličeje…to jim pomáhalo.
Takže hlavu vzhůru,pevné nervy a dostatek trpělivosti! Já vím,při prvním šoku je to něco hrozného,ale když víte,že to vlastně nic není,tak si na to zvyknete…hlavně,aby to časem ustoupilo.