Jídelníček pro šestý měsíc

6:30 hodin mateřské mléko nebo sunar
8:00 hodin vitamíny podle rady lékaře a ovocná přesnídávka
10:00 hodin kojení nebo láhev. Postupně nahrazeno ovocnou kaší
13:30 hodin zeleninová polévka
17:00 hodin kojení nebo krmení z láhve
20:30 hodin kaše
Můžete samozřejmě posunout hodiny tak, jak to vyhovuje vám. Je pouze nutné, abyste zachovala třiapůlhodinové až čtyřhodinové období mezi pokrmy. Dbejte, abyste krmila dítě zeleninou, kolem poledne, a kašičkou večer. Dávejte na večer kaši než tekutinu, neboť po tekutině se zvyšuje močení.

Výživa

Jedno z kojení nebo pití z láhve odpadá tím, že dítě jí kaši. Také druhé kojení nebo pitím v tomto období odpadne, nahradíme ho zeleninovou polévkou. Na začátku měsíce tedy budeme kojit čtyřikrát a ke konci měsíce už jen třikrát denně. Dítě uměle živené dostává jídlo pětkrát denně, a to třikrát mléko a jednou zeleninovou polévku a jednou kaši. Dávka je obvykle 200 g. Dopolední dávku mléka můžeme nahradit ovocnou kaší, a to zejména u dětí, které mají sklon k ztučnění.

Odtavení

Tímto slovem rozumíme přerušení výživy mateřským mlékem a náhradu jiným druhem výživy. Žaludek a střeva dítěte jsou choulostivé, musíme pokračovat pomalu. Nahrazujeme postupně jenom několik lžiček jinou potravou, pak nahradíme jedno celé kojení, později část druhého kojení, a tak postupujeme, až v devátém měsíci dítě odstavíme. Někdy se však stane, že musíme dítě odstavit rychle. Tehdy je třeba dbát při výživě velké opatrnosti a návod k výživě dá lékař. Před devátým měsícem můžeme dítě odstavit jen tehdy, je – li tato změna nevyhnutelná.

Udělejte, co je ve vaší moci

Aby se dítě udrželo zdravé, a silné je třeba, aby dostávalo vhodnou stravu v pravidelných obdobích. Nejvhodnější strava pro dítě je do devátého měsíce mateřské mléko, ke kterému se přidávají potřebné doplňky. Proto se snažte všemožně, abyste kojila dítě až do odstavení v devátém měsíci. Dbejte, aby si dítě přivlastnilo první zdravotní návyky a abyste o dítě pečovala pravidelně a trpělivě. Postarejte se o dostatek čerstvého vzduchu. Dítě také potřebuje slunce.



Důležité pokroky

Každý měsíc prvního roku je pro dítě významný. Šestý měsíc je však výjimečně důležitý. Dítě si zvyklo na zeleninové polévky a kaši. Některé děti se už dovedou samy posadit. Návyky ve výživě mají velký význam, protože znamenají zase krůček k odstavení. Dítě postupně odstavujeme až do konce devátého měsíce.

Verbální komunikace vraném věku

Dar řeči je daný pouze člověku. Osvojování si mezilidských vztahů prostřednictvím komunikace, porozumění a dorozumívání pomocí jazyka, trvá po celý život, avšak k nejdynamičtějším obdobím osvojování komunikace patří období od prvního pláče novorozeněte k prvním slovům či větám.

Komunikace závisí na anatomické struktuře a vlastnostech senzorického a motorického aparátu, na organizaci struktur CNS. Proto je v raném věku omezená možnost verbální komunikace vzhledem k nedostatečnému vyvinutí zmiňovaných orgánů. Vývoj je peridiozován dle predispozic. Komunikace je do jisté míry predisponována, ale dá se vůlí měnit, napodobováním učit. Během života je možné rozvinout nové komunikační prostředky, projevy, strategie, může se měnit forma a obsah signálů komunikace. Celý článek »

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace, řeč těla, je historicky nejstarší komunikací. Řeč těla není doménou pouze homo sapiens, ale všech živočichů. Mezi prostředky neverbální komunikace patří: proxemika, haptika, mimika, gestika, kinezika, posturika, parametry neurovegetativní, věcné a fyziognomické.

Wahlstrom dále řadí mezi neverbální komunikaci chronemiku (zacházení jedince s časem) a zacházení s předměty. Celý článek »

Verbální komunikace

Hlavním a rozhodujícím komunikačním prostředkem člověka je artikulovaná řeč prostřednictvím naučených abstraktních znaků (slov), která vzniká na základě druhé signální soustavy. Jde o schopnost druhově specifickou.

Verbální komunikace je základním způsobem předávání a přijímání významů v lidské společnosti. Významem rozumíme informace, poznatky, emoce, normy, hodnoty, ideály, postoje a dovednosti. Význam vyjadřuje vázanost obsahu komunikace na individuální psychiku a osobnost, ale také na společenský a situační kontext, v němž se komunikace uskutečňuje. Celý článek »

Neverbální komunikace v raném věku dítěte

Neverbální komunikace v raném věku dítěte představuje hlavní dorozumívací kanál mezi dítětem a osobami v jeho okolí. Záměrné pohyby dítěte pomáhají získávat pozornost osob v okolí a dítě se může dělit s osobami o svoje potřeby, pocity i obavy.

Neverbální komunikace dává možnost dítěti vyjádřit se mnohem dříve, než se naučí komunikovat verbálně. Osoby v okolí dítěte mohou pomocí neverbální komunikace dítěte usuzovat a sledovat sociální, emoční a kognitivní vývoj dítěte. Se schopností vysílat neverbální signály a rozumět jim se nerodíme, ale osvojujeme si je v dětství. Děti se musí naučit emoční inteligenci, pravidla komunikace, např. pravidlo rovnováhy (rovnováha v sociálních vztazích a neverbální signály působící na rovnováhu), pravidla upravující chování (např. dítě se naučí uhýbat pohledem až ve 4 letech), pravidla způsobu komunikace s vrstevníky nebo s dospělými. Celý článek »

Verbální vývoj od 2,5 do 3 let

Dítě již zná své jméno, rádo o sobě mluví, ale ve 3. osobě. Je schopné pojmenovat předměty denní potřeby, pojmenovat a rozeznat časové výrazy den a noc. Může pokračovat frustrace z nepovedené komunikace. Objevuje se přesný transfer gramatických jevů. Lechta (2002) nazývá toto období jako období lexémizace.

Pokračuje prudký rozvoj řeči. Dítě zjišťuje, že pomocí verbální komunikace může usměrňovat dospělé, což dítě motivuje ke časté komunikaci s dospělými. Celý článek »