Sestra bydlí na vesnici v domečku se sadem a větší zahradou. Ona, její manžel a jejich dvě děti, Petřík a Lucinka. Chovají berany, ovce a slepice. Je ráda, že žijí tam, kde děti mohou lézt po stromech, běhat po zahrádce, jíst ovoce a zeleninu, kterou si sami vypěstovali. Nedaleko od jejich bydliště mají i krásnou přehradu. Je pravda, že péče o zahrádku, dům i zvířata dají spoustu práce. Oni tak ale učí své děti, že nic není zadarmo. Mají vzor do života. Celý článek »

Syn byl maličký a ještě dost komolil slova. Byl krásný, teplý letní den a já se rozhodla vyprané prádlo pověsit na šňůry před naším domem. Bydlíme v paneláku, ale před domem máme krásnou zelenou plochu a na ní Sušáky na prádlo. Váhala jsem, zda věšet i spodní prádlo, ale nakonec jsem ho pověsila mezi osušky atd. Syn tehdy říkal slipům ipy. Hrál si kolem a najednou přišel ke šňůrám a říká:
Celý článek »

Když byl syn malý, tak neexistovalo, aby šel spát bez čtené pohádky. Čítávala jsem mu často, ráda a hodně. A hodně jsme si povídali.

Jednou jsme nečekaně jeli k mé mamce, která nebydlí v našem městě. Měli jsme se ještě ten den vrátit domů, ale nakonec jsme se tam na několik dní zdrželi. Syn tam měl, pro jistotu, uložené pyžámko a nějaké to oblečení, tak to nebyl problém. Ještě nechodil do školky, tak nezameškal docházku a nemusela jsem řešit omluvu ve školce. A babička měla radost, že si vnoučka užije. Celý článek »

Tento příběh se stal mému kamarádovi Tomášovi. Tomáš byl ve svých 35 letech stále svobodný. Prostřednictvím inzerátu se seznámil s mladou rozvedenou maminkou s 4letým chlapcem Lukášem. Znali se asi 1 měsíc. Tomáš malého Lukáše zatím neviděl. Jeho nová přítelkyně přes den pracovala stejně jako on, chlapec byl ve školce a po večerech, kdy se spolu vídali, hlídala Lukáše babička. Jednoho dne musela Tomášova přítelkyně v práci zůstat déle než obvykle. Pár dní před tím se zmínila Tomášovi, že babička je v nemocnici a ona asi nestihne malého vyzvednout ze školky. Tomáš se nabídl, že chlapce vyzvedne za ni. Celý článek »

Včera jsem byla v obchodním domě. Pozorovala jsem tatínka, který tlačil vozík s nákupem a na sedačce vozíku měl posazenu malou holčičku. Vybíral zboží a zastavil se u ochutnávky klobás. Zkusil jednu, druhou, a pak dal zkusit také holčičce. Poté jel kolem mě a říkal své dcerce: „Byla dobrá?“ Myslel tu klobásku. Dcerunka mu říká: „Trochu pálivá, ale zadarmo.“ „No vidíš, zadarmo“, řekl taťka a cestou zpět přibral opět pár kousků sobě i dcerce. Té klobáska očividně nechutnala, ale „když byla zadarmo“. To bych ještě přežila, ale když pak taťka podal dcerce rohlík, který slupla, za ním tvarohový koláč a cestou ke kasám urval z trsu hroznového vína pár Celý článek »

Odjakživa jsem ráda soutěžila. Ve všem. Celý život ráda luštím křížovky, sbírám čárové kódy do spotřebitelských soutěží, vystřihuji co se dá. Ale paní štěstěna mi moc nepřeje. Vyhrávám jen v soutěžích, kde jsou garantované výhry, a ani u nich mi často výhra nepřijde. A tak celý život sním o velké výhře… Zatím nepřichází.

Jednou, bylo to už téměř před čtrnácti lety,  jsem zase vyluštila všechny křížovky z časopisu a opět, snad už jen ze zvyku, jsem tajenky odeslala. Proč to nezkusit? Byly zde i soutěže o věci, které bych já přímo nevyužila, ale vždy se přeci najde někdo, kdo v případě výhry danou věc využije a já ho budu moci obdarovat. A radost z toho, že někoho potěším, bude možná ještě větší. Celý článek »