Já mám prvního syna, kterého jsme s manželem navykli na uspávání v naší přítomnosti. Než se narodila dcera,tak mi to nevadilo, protože on opravdu za chvilku usne, ale prostě tam musí jeden z nás být. Zkoušela jsem ho to odnaučit, ale bylo to hrozný.Takže počkám, až usne a pak jdu, stačí třeba 5 minut. Dceru jsem ale už takhle nezvykla.Ze začátku brečela,ale teď už usne bez problému sama.