Dítě již zná své jméno, rádo o sobě mluví, ale ve 3. osobě. Je schopné pojmenovat předměty denní potřeby, pojmenovat a rozeznat časové výrazy den a noc. Může pokračovat frustrace z nepovedené komunikace. Objevuje se přesný transfer gramatických jevů. Lechta (2002) nazývá toto období jako období lexémizace.
Pokračuje prudký rozvoj řeči. Dítě zjišťuje, že pomocí verbální komunikace může usměrňovat dospělé, což dítě motivuje ke časté komunikaci s dospělými. Celý článek »
Dítě zvyšuje svůj komunikační apetit. Prostřednictvím verbální komunikace se dovede již dožadovat svých cílů a komunikovat se svým okolím. Začíná tvořit víceslovné věty, pomalu začíná skloňovat a časovat. Ovládá již 200 až 400 slov. Podle Lechty (2002) vrcholí účinek tzv. genotypického faktoru pro osvojování řeči a začíná období gramatizace řeči. Vlastní vývoj gramatizace řeči však nastává až v období mezi 3. a 4. rokem dítěte. Dítě už nepoužívá pouze podstatná jména a slovesa, ale osvojuje si další slovní druhy. Pozvolna přestávají být věty disgramatické, dítě začínají tvořit věty víceslovné, vnímá distinktivní znaky některých fonémů v rámci znělosti (T – D), způsobu artikulace (P – A) a místa artikulace (M – G). Myšlení se stává verbální a řeč intelektuální. Celý článek »
22.10.2010 
Rubrika: 