30.11.2011 
Byla jsem se svým malým synem na návštěvě u mého otce, Lukyho dědy. Povídali jsme si, zatímco si syn hrál ve vedlejším pokoji. Taťka mi právě říkal, že ho pozval jeden známý na návštěvu. Jemu se, samozřejmě, nechtělo. Můj otec je totiž introvert, nerad chodí do společnosti, natožpak na soukromé návštěvy. Říkala jsem mu, ať návštěvu neodmítá, že se odreaguje a přijde na lepší myšlenky. Taťka mi na to řekl: “Víš, co se říká. Host do domu, hůl do ruky.” V tom okamžiku právě přišel můj syn do místnosti a vše slyšel. Podíval se na dědečka, pak na mě a řekl: “Mami, to znamená, že máme návštěvy bít?” Celý článek »
10: Redaktorský článek Archives - Strana 19 z 32 - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina
Rubrika: 
Medvěd
Tento příběh se odehrál zhruba v době, kdy můj syn Lukáš a kamarádčin Ondra měli čtyři roky. Ten den jsem si s kamarádkou naplánovala výlet do hor. Kluci byli sice na výšlapy zvyklí, přesto se jim ráno nechtělo z postýlek. A tak jsem na ně vymyslela lest. „Prozradím ti tajemství, Lukášku,“ promluvila jsem k synovi milým hlasem. Syn zpozorněl. „Chceme s tetou jít nakrmit medvěda! Končí zima, medvědi jsou hladoví.“ Lhala jsem, jako když tiskne. Jak jinak přemluvit malého trpaslíčka, aby brzy ráno opustil teplo postýlky a šlapal s námi na hory? Na syna to rozhodně zapůsobilo. Vyskočil a utíkal do kuchyně. „Co jí medvěd?“, ptal se s očima na vrch hlavy. Zbytečně, ládoval už totiž do batohu sklenici s medem. Celý článek »
Bludiště na Petříně
Jedním z pěkných míst, kde můžete strávit volné odpoledne, jsou bezesporu Petřínské sady. Kromě proslavené rozhledny zde najdete neméně zajímavé bludiště kombinující zábavu s trochou historie. V soustavě zrcadel můžete zapomenout na přítomnost a oddávat se veselým výjevům. Samozřejmě pokud nezabloudíte. Nejprve musíte projít soustavu obyčejných zrcadel, kde po několikátém nárazu nabudete dojmu, že cesta vpřed nemůže existovat a vzad definitivně zmizela. Všude kolem sebe vidíte svůj obraz. Ano, někteří přijdou na několik fint, jak se z labyrintu úspěšně vymotat, nicméně tím se připraví o kouzlo objevení správné odbočky. Celý článek »
Bábovka
Čekali jsme návštěvu a já si posteskla, že nestihnu ani upéct nic dobrého. Syn, to měl tak tři roky, mi řekl: „A co chceš, mami, upéct?“¨Já na to, že kdyby bylo víc času, tak upeču třeba bábovku ke kávě. Chvilku na to přišla má kamarádka, jestli jí na chvilku nepůjčím mého syna. Byla na pískovišti se svou holčičkou, která si neměla s kým hrát. Uvítala jsem to, aspoň jsem mohla trochu uklidit a nachystat se na návštěvu. Syn vyběhl a za necelou hodinku ho kamarádka přivedla. Za zády něco schovával. Já odběhla do pokoje, a když jsem se vrátila, stál na stole na čistém, nažehleném ubruse talířek, na talířku synův výtvor z písku a kolem toho bylo na bílém vyšívaném ubruse plno zrnek vlhkého písku. Celý článek »
Vánoční dárek pro synovce
Asi se budete divit, ale největší radost jsem letos měla z dřevěného vláčku, který jsem koupila pro synovce. Vybrala jsem ho na vánočních trzích. Úplně obyčejný, dřevěný, nenabarvený vláček, jako z časů našich babiček. Voní dřevem, vagónky se dají skládat za sebou. Celý je bez hřebíků, plastů a šroubečků. Vše je ze dřeva, boční stěny vagónků jsou pouze slepeny lepidlem. Moc se mi líbí a už se těším, až si s ním synovec bude hrát. Věřím, že takováto hračka podporuje víc dětskou fantazii, než plastové monstrum na baterky, vydávající zvuk a bránící dítěti v jeho aktivitě. Celý článek »
Skříň
Tato vtipná historka se stala docela nedávno. Šla jsem se synem ven, na procházku. Syn se ještě zdržel doma, já šla napřed. Když jsem sestupovala po schodech ze šestého patra, všimla jsem si staré skříně, kterou sousedé ze čtvrtého patra postavili před svůj byt, aby ji později vynesli do popelnice. „Do ní bych se vlezla“, blesklo mi hlavou. Nevím ani proč, zřejmě to udělalo pěkné počasí venku, ale schovala jsem se do skříně, že syna, který mě měl následovat, pořádně vystraším. Celý článek »
„Moudrá“ kytka
To bylo ještě, když má dcera Lucinka chodila do první třídy. Jako každé malé dítě se do školy těšila. Chodila tam ráda asi první tři měsíce, pak už jen z povinnosti. Lucinka se ale učila dobře, a to jí zůstalo dodnes. Na konci června paní učitelka poprosila děti, aby si vzaly domů květiny na opatrování a v září je opět přinesly do školy. Jednou z dobrovolníků byla i má dcera. Přinesla si domů krásnou fialku. Celý článek »
Psí obojek
Když byl syn malý, tak si hrával s obojkem našeho psa Bena. Připínal si ho často na krk, běhal po bytě a křičel „Haf, haf, haf!!!“ Tolikrát jsem ho nabádala, aby to nedělal. Měla jsem strach, aby si neublížil, proto jsem obojek před synem schovávala. Přesto, když obojek jen zahlédl, už ho měl v ruce. Jednou si dokonce od obojku odřel krk. V té době syn onemocněl angínou a museli jsme k pediatrovi. Celý článek »
Život ve městě a na vesnici
Sestra bydlí na vesnici v domečku se sadem a větší zahradou. Ona, její manžel a jejich dvě děti, Petřík a Lucinka. Chovají berany, ovce a slepice. Je ráda, že žijí tam, kde děti mohou lézt po stromech, běhat po zahrádce, jíst ovoce a zeleninu, kterou si sami vypěstovali. Nedaleko od jejich bydliště mají i krásnou přehradu. Je pravda, že péče o zahrádku, dům i zvířata dají spoustu práce. Oni tak ale učí své děti, že nic není zadarmo. Mají vzor do života. Celý článek »
„IPY“
Syn byl maličký a ještě dost komolil slova. Byl krásný, teplý letní den a já se rozhodla vyprané prádlo pověsit na šňůry před naším domem. Bydlíme v paneláku, ale před domem máme krásnou zelenou plochu a na ní Sušáky na prádlo. Váhala jsem, zda věšet i spodní prádlo, ale nakonec jsem ho pověsila mezi osušky atd. Syn tehdy říkal slipům ipy. Hrál si kolem a najednou přišel ke šňůrám a říká:
Celý článek »
