Toto je vyprávění mé sestry: V létě jsme pořídili našim dětem, Péťovi a Lucince, pejska. Děti se okamžitě zamilovaly do čtyřnohého kamaráda a Alík, jak děti pejska pojmenovaly, miloval od prvního okamžiku je. A hned první den přijela rodina, aby se podívala na nový přírůstek do rodiny. Přijela babička, čili má matka a má sestra se synem Lukášem. Děti si po obědě hrály na zahradě a my dospělí seděli před domkem u šálku kávy a povídali jsme si. Babička se náhle zeptala, kde bude Alík spát. „V boudě na dvoře.“ Odpověděla jsem a ukázala na dřevěnou boudu, kterou můj manžel pro Alíka vyrobil. Péťa ani Lucinka se s tím nechtěli smířit. Žadonili, aby pes mohl spát s nimi v jejich pokojíčku. S manželem jsme to nedovolili, psa jsme pořídili k domu, ne do domu. A jak si ho naučíme od začátku, tak to také zůstane. Nedbali jsme na naléhání dětí. Celý článek »
10: Redaktorský článek Archives - Strana 14 z 32 - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina
Spadl mě na zem
Celý život si budu vyčítat věc, která se stala zcela zbytečně. Které jsem mohla hravě předejít a která mohla zkončit velkou tragédií. Koupání mého maličkého probíhalo jako v jiných rodinách. Koupala jsem ho v dětské vaničce, která byla vložená ve vaně. Zkoušela jsem ho koupat jen ve vaně, ale to pro něj byl veliký prostor, od nebyl zvyklý a bál se. V koupelně jsem měla i stůl, kde jsem měla připravený krém, čisté pleny a oblečení, a kam jsem malého pokládala po vytažení z vody. Na stole jsem ho osušila, nakrémovala a oblékla. Ten den, kdy se nám, nebo spíše mě přihodila ta nehoda, měl Kubík jen pár dní do 6. měsíců. Celý článek »
5 aktivit pro děti: Advent
Náš sáňkovací kopec
V naší vesnici je jeden takový, obecně vyhlášený, sáňkovací kopec. Není moc vysoký ani moc nízký a co je nejdůležitější, v cestě nestojí žádné stromy. I když chybičku má, není příliš dlouhý, což znamená, že si nevychutnáme dlouhou jízdu ale na druhé straně jsme rychle zpátky nahoře. Je to veselý kopec, vlastně každý takový kopec je veselý, neboť slouží veselým věcem. Je tu plno skotačících dětí, radosti, smíchu a bezstarostné pohody. Tedy skoro bezstarostné, přeci jen nám rodičům dělá starost bezpečnost dětí. Děti jsou při rozverném dovádění sobě navzájem trošku nebezpečné. V zápalu zábavy zapomínají dávat pozor a pokud jsou na kopci i malé děti, zvláště batolata, musí být rodiče velice pozorní. Celý článek »
Beránci pro štěstí
Vážení, zasílám jednoduchý návod, jak si vyrobit roztomilé beránky a ovečky. Ty lze zavěsit v bytě, v chatce na zahrádce, na chodbě… všude tam, kde to chcete mít pěkné.
Budeme potřebovat:
– Keramickou hlínu, nebo jinou hmotu, z které budeme beránky dělat (fimo hmotu, modurit)
– Provázek nebo ozdobnou bavlnku.
– Barvičky na hmotu, z které budeme beránky a ovečky vyrábět.
– Korálky. Celý článek »
Barvičky
Tento kratičký příběh mi vyprávěla kamarádka. Její malý syn Tomášek byl v první třídě a paní učitelka učila děti poznávat barvičky. Ne ty základní, ale např. azurovou, lila, purpurovou atd. Děti poté dostaly deštníčky, kde bylo slovně napsáno, jak mají jednotlivé dílky vybarvit. Tomášek si ale nemohl vzpomenout na purpurovou barvičku. Je to ta fialová, malinko do červena. Všechny děti pohotově malovaly fialový dílek, jen Tomášek vybarvil daný dílek čistě červeně. Celý článek »
Netradiční šperkovnice
Na zahradě máme velký kompostér. Když jsem do něj šla minule vyhodit slupky z brambor a další odpad z kuchyně, zeptala se mě dcerka Lucinka: „Mami, co se tam všechno dává?“ A tak jsem jí začala vyjmenovávat, co patří do kompostu: „Slupky od brambor, jablíček, cibule, plevel a kytičky, kůra ze stromů, piliny a další. Víš přece, že tam dávám vše, co k ničemu není, co nepotřebujeme?“ Zeptala jsem se nakonec a dcera byla spokojená. Celý článek »
Věci které oceníte až jako rodič
Jsou tu pro snadné otření pokakaného dětského zadečku. Jsou napuštěné krémem, většinou neparfémovaným, s přídavkem aloe vera. Další praktická, jednorázová věc která moderním maminkám urychlí a usnadní péči o hygienu děťátka. I když už je miminko předškolákem, stále je doma používám. Jsou perfektní k utírání prachu na nábytku, kde ho i naleští, otírám s ním palubní desku v autě, dají se do nich utřít upatlané ruce kdekoli, protože se vám v pohodě vejdou do kabelky. Také v létě si do nich ráda utírám zpocený obličej. Jsou zkrátka univerzálním pomocníkem. Celý článek »
Přednost u lékaře
Dnes, stejně jako každé 3 měsíce jsem byla na pravidelné kontrole u svého ošetřujícího, obvodního lékaře. Chodím tak často proto, jelikož mám vyšší krevní tlak a beru na něj slabé léky, které mi ho uvádí do normálu. Může za to hlavně moje nadváha a potom taky dědičné dispozice. Jako vždy jsem ráno odvedla svoje 3 leté robě do školky a pak šla na autobus, jelikož bydlíme na vesnici. U lékaře je to téměř vždy o infarkt. Já jsem uvnitř ani né 5 minut, ale jiní pacienti si tam s ním snad pořádají čajové dýchánky. Do toho ještě ti vlezlí, všudypřítomní dealeři léčiv. Sestřičky pana doktora nezapomenu nikdy upozornit, že do určité doby musím být hotová, jelikož mě jede autobus a musím vyzvednout malého ve školce. Celý článek »
Období batolecího vzdoru
Období vzdoru – “první puberta” může u našeho andílka propuknout kolem 1,5 roku ale častěji přichází mezi 2-3 rokem. Dítě, které bylo dosud neoddělitelnou jednotkou svojí mámy se nyní hlásí o samostatnost a začíná si uvědomovat svoje JÁ.
Navenek se tento proces sebeuvědomování projevuje negativismem, snahou o samostatnost a to i v oblastech, kde to dítě samo zvládnout nemůže. S dětmi v období vzdoru je potíž. Zejména když spěcháme. Tak třeba při oblékání. Nabízíte teplý svetr – NECHCI ! Kalhoty – taky NECHCI. Je sice mráz, ale dítě se vzhlédlo v kraťasech a tričku s kačerem Donaldem,….. Nadechněte se, klid, nic není ztaceno. Příště už vyzkoušejte nový trik. Ráno sami přichystejte Celý článek »