Příběhy ze života Archives - Strana 11 z 21 - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina

Byla sobota 3. prosince a já byla se  svým 3. letým Kubíkem na návštěve u babičky a tety a jelikož je čas Mikuláše, přišla řeč i na toto. Domů jsem je zvát ještě nechtěla, nevím jak by na čerty Kuba reagoval, tak to necháme ještě rok uležet. Ale mohli bychom jít na Mikuláše do kostela, navrhla mi teta. To se mi zdálo jako pěkný nápad. Kubíček v kostele nikdy nebyl a byla by to pro něho určitě pěkná zábava. Obohacující zážitek. V kostele bude jen Mikuláš s andělem, bude se zpívat, bude tam plno jiných dětí.. Celý článek »

Když jsme byly já a má sestra malé, rodiče koupili zahrádku, abychom měly čerstvé ovoce a zeleninu. My jsme zahrádku a její okolí braly jako místo pro hry a zábavu. Prolezly jsme malý lesík před zahrádkou, založily jsme si tam svou základnu, hrály si na krásné louce a každou chvilku jsme přiběhly na zahrádku za rodiči mokré, protože potůček protékající kolem zahrádky byl jako stvořený pro naše dětské hry. A nejen mokré, mnohokrát jsme byly od bahna, které bylo na dně potůčku. Celý článek »

Často chodím se synem a psem na výšlapy do hor. Mamka mě vždy strašívá, že při našich výletech narazíme na vlka nebo medvěda a sami si nepomůžeme. Vždy jsme se jí jen smáli s tím, že vodíme našeho čtyřnohého ochránce, křížence Bena. Jednou jsme se zase vydali na celodenní výlet do hor. Cesta krásně utíkala, mamka nás při telefonním rozhovoru opět strašila vlkem nebo medvědem a my se jí smáli. Smáli jsme se až do chvíle, co se rozestoupily keře před námi, a my zůstali stát a němě jsme hleděli do očí Celý článek »

Byli jsme se synem v lese. Sbírali jsme houby a syn se rozčiloval, proč sbíráme jen ty “ošklivé” hnědé hřiby a krásné, červené tam necháváme. Vysvětlila jsem mu sice, že ty červené s tečkami jsou jedovaté muchomůrky a my bychom se jimi otrávili. Spokojil se s tím sice, přesto si pořád mrmlal pod nos: “Takové krásné, a jsou jedovaté.” Nešlo mu to do hlavy, jak les může vyprodukovat takové skvosty, které on ani nikdo jiný nesmí jíst. Celý článek »

Třetí vzpomínka mé maminky:
Na zahrádce se zažije i spousta legrace.

Zahrádku jsme kdysi kupovali hlavně kvůli dětem. Znáte to: aby měly čerstvou nepráškovanou zeleninu, byly na zdravém vzduchu, měly pohyb atd. Ale právě děti na ní nejvíc zlobily. A tak se náš soused, veselá kopa, rozhodl, že děti vytrestá a udělá jim  nefalšované zahradní strašidlo. Celý článek »

S úsměvem vzpomínám, jak jsme si se sestrou jako děti hrály na zahrádce. Nebály jsme se všelijaké havěti, naopak, zachraňovaly jsme včelky spadlé do vaničky, kterou rodiče měly na zahrádce na dešťovou vodu na zalévání, před utonutím. A hrávaly jsme si také s žábami. Vím, že to není moc správné, ale my jim neubližovaly. Jen jsme si každá chytla jednu, dala ji do vaničky a dělaly jsme závody. Soutěžily jsme, čí žába se dřív dostane na Celý článek »

To bylo takto: Má sestra s manželem a dětmi přijela na návštěvu. Můj syn měl tehdy tři roky, synovec dva a neteř roček. Děti si hrály v bytě, ale po chvíli se začaly nudit. A tak se můj syn Lukáš a synovec Petřík dožadovali, že chtějí na pískoviště. Sestra se nabídla, že půjde s dětmi, aby je mohla pohlídat. Bábovičky, kyblíček, bagr a další věci na pískoviště jsme tehdy měli zamknuté ve sklepě, a tak jsem sestře dala klíče. Máme uzamčen vstup ke sklepům velkou mříží. Tu je třeba odemknout, aby se člověk dostal do chodbiček ke sklepním kójím. Sestra mříž odemkla a se synovcem vešli dovnitř, zatímco můj syn Lukáš je ze srandy zamkl. Synovec se rozplakal, a tak ho syn nakonec pustil ven, ale sestra byla u našeho sklepa a Celý článek »

Když žije máma sama se synem, není to procházka růžovým sadem. Není to jen radost, ale i trápení a spousta starostí o finance.

Se svým synem žiji sama od jeho narození. Měla jsem, bohužel, smůlu na agresivního manžela, a tak jsem se hned po narození syna rozvedla. Přesto ubližoval mně i synovi dál. Snažila jsem se s tím vypořádat stejně tak, jako s nedostatkem financí. U nás ve městě je veliká nezaměstnanost a já jako máma samoživitelka nemám moc šancí na práci. A tak se snažím jak mohu, abych syna uživila. Přesto jsem odkázána z určité části na sociální dávky. Celý článek »